Lifestyle

Pro organismus je nezbytná, ale živina to není. Bez vody bychom přežili šest, maximálně deset dní. Tvoří 60 % našeho těla a jelikož ji stále ztrácíme, musíme ji neustále doplňovat.

Člověk by měl vypít minimálně 40 mililitrů tekutiny na 1 kilogram své tělesné hmotnosti. Při vysokých teplotách i více. Vhodná je čistá voda doplněná citrónem a mátou, čaje, 100% zeleninové a ovocné šťávy ředěné vodou, ale i minerálky. Pocením dochází totiž nejen ke ztrátě tekutin, ale i minerálů.

Mnohdy si chceme dopřát lepší vodu a sáhneme po balených vodách. Díky špatnému skladování to nemusí být lepší volba. Zkuste se podívat na internet, jak je na tom s kohoutkovou vodou oblast, kde bydlíte. Vodárny pravidelně zveřejňují výsledky analýz kohoutkové vody. Možná zjistíte, že si klidně můžete odpustit tahání těžkých pet lahví a vychutnat si vodu z kohoutku. Stačí myslet na to, abyste dali do lednice večer nachladit džbánek s vodou a pak ji dle potřeby můžete ředit na pro vás příjemnou teplotu.

Z obyčejné vody můžeme během chvilky udělat vodu neobyčejnou. Stačí do ní vymačkat kterýkoliv z citrusových plodů, přidat bylinky, nasypat ovoce, či nakrájet okurku. Jahody, maliny, borůvky a rybíz ve spojení s mátou, meduňkou i bazalkou vytvoří z kohoutkové vody během chvilky stylové pití.

Pokud pořádáte letní party, či dámskou jízdu, naplátkujte okurku, přidejte trochu šťávy z ovoce, dejte do pěkných sklenic (mohou být i zavařovačky, které mají pod hrdlem uvázané lýko) a třeba jedlé květy na ozdobu. Je však nutné sáhnout po takových, které nejsou navíc ošetřeny chemickým postřikem. A které květy můžete na ozdobu využít? Třeba levanduli, sedmikrásky, hvozdíky, plátky růží, pampelišky, měsíček, macešky či fialky.

Volný čas a veškerý um, který jste vložili do péče o zahradu se vám nyní vrací, a můžete sklízet první plody vaší práce.

Obecně je všechno ovoce prospěšné, ale některé má opravdu významné množství vitamínů a minerálních látek. A to dokonce tolik, že je směle můžeme zařadit mezi superpotraviny. Báječné je i to, že je máme nadosah, a nemusí k nám cestovat přes půlku Evropy. Pokud nevlastníte zahrádku, nezoufejte, můžete vyrazit na samosběr nebo si najít v okolí svého bydliště farmáře či drobného pěstitele, který přebytky rád prodá. A ke kterému ovoci upřít pozornost?

Jahody

Pár jahod denně hladce pokryje potřebu vitamínu C. Provitamín A, kyselina listová, železo i draslík podporují imunitní systém. Barvivo tzv. antokyany pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi. „Jahody na nás působí jako silný antioxidant, dokonce nejsilnější ze všeho ovoce vůbec. Pro někoho překvapivě, i přes svoji sladkou chuť, mají velmi malý obsah kalorií v porovnání s ostatním ovocem i zeleninou, a to i kupříkladu když je srovnáte třeba s takovou dýní,“ říká nutriční specialistka Mgr. Kateřina Šimková ze Zdravého stravování.

Meruňky

Jsou nejcennějším peckovým ovocem, obsahují tolik vitamínu C, vitamínů skupiny B, provitamínu A, kyseliny listové, mědi, kobaltu, draslíku a dalších důležitých látek, že se na dlouhou dobu staly předmětem zkoumání vědců. My žádné vědecké meruňkové experimenty nepotřebujeme, protože se opíráme o dlouhá léta výzkumů našich babiček a prababiček. Meruňky můžeme jíst nasladko i naslano, mražené, sušené i zpracované ve formě zavařenin, marmelád, pečených čajů a ano, i likérů a pálenek. V tomto období je doporučuji čerstvé, díky obsahu vlákniny i pro ty, kteří jsou v procesu hubnutí.

Rybíz

Je škoda, že rybíz je v dnešní době opomíjeným ovocem. Děláme velkou chybu, protože podobně jako jahody nás zásobuje potřebným vitamínem C. Vitamín E, vitamíny skupiny B, vápník, hořčík, železo a další prvky doplňují zdravý koktejl. „Nejvíce vitamínu C je samozřejmě v černém rybízu. V tom červeném zase najdeme kyselinu salicylovou, přesně tu, kvůli které v zimě kupujeme různé chemické preparáty na nachlazení. Obsažené barvivo – karotenoidy – opět antioxidačně kouzlí s našim stárnutím a rutin pracuje ze všech sil pro naše cévy,“ upozorňuje nutriční specialistka Katka.

Angrešt

Ovoce pro dospělé i děti. U dětí podporuje správný růst a u dospělých posílí nervovou soustavu. V tomto ovoci znovu ve složení najdeme vitamín C, provitamín A či skupinu vitamínů B. „Nezanedbatelný je obsah křemíku, stavebního materiálu našich kostí, manganu a hořčíku, důležitých pro svaly. Vláknina je přibalena jako bonus navíc,“ doplňuje Katka Šimková.

Maliny

ABC, všechny tyto vitamíny najdeme v malinách a navíc i vysoký obsah kyseliny ellagové. Že jste o ní ještě neslyšeli? Snižuje cholesterol a ve spolupráci s rutinem, kterého jsou maliny plné, posiluje celý cévní systém, zastavuje krvácení v těle. Pokud se potýkáte s krvácením dásní nebo z nosu, tak by to mohlo pomoci. Věděli jste, že jsou maliny žlučopudné? Máte-li problém se žlučníkem či játry, tak maliny určitě do jídelníčku zařaďte.

Borůvky

„Štít proti volným radikálům aktivuje už jedna hrst, ať už lesních, nebo zahradních borůvek, neboť jsou napěchovány antioxidanty. Pravidelný přísun borůvek přispěje ke zlepšení zraku a může napomoci i s únavou nebo pobolíváním žaludku. Takže vitamínové pilulky nepotřebujete, když můžete sáhnout po přírodním zdroji,“ uzavírá nutriční specialistka Mgr. Kateřina Šimková ze Zdravého stravování.

Káva, nápoj bez kterého by si mnoho lidí nedokázalo představit ráno. Ale také předmět mnoha diskusí. Řešíme, zda odvodňuje, způsobuje choroby, zvyšuje tlak, kolik si jí můžeme dopřát a podobně. Jak to tedy je ve skutečnosti, nám poví nutriční specialistka Mgr. Kateřina Šimková ze Zdravého stravování.

Káva ano, či ne?

Většina odborníků se shoduje, že konzumace kávy má spíše pozitivní účinky. Při denní konzumaci do čtyř až šesti šálků se zdravý člověk nemusí vůbec obávat dopadů na své zdraví. Káva je výborným zdrojem antioxidantů, kterých obsahuje dokonce více než zelený čaj, obzvláště těch ze skupiny polyfenolů. Tyto antioxidanty na sebe vážou škodlivé volné radikály a my jsme tak lépe chráněni před degenerativními poruchami mozku, předčasným stárnutím či oslabením imunitního systému. Také ochrana kardiovaskulárního systému není zanedbatelným benefitem. Káva nám může dodávat více než 50 % antioxidantů přijímaných v potravě.

Spojení s nemocemi

Řada studií se také zabývala vztahem mezi kávou a rizikem rakoviny. Nic podobného prokázáno nebylo, ba naopak, pití kávy snižuje výskyt řady nádorů, dokonce i jednoho z nejhůře léčitelných – karcinomu tlustého střeva. Tento ochranný efekt kávy se také připisuje obsahu výše uvedených antioxidačních látek. Konzumace kávy představuje dále prevenci proti Parkinsonově chorobě i diabetu 2. typu. Pozitivní zdravotní účinky kávy (antikarcinogenní, antiaterogenní, antidiabetické a další) jsou dnes už tak zřejmé, že se zmínky o nich dostaly i do učebnic klinické dietologie. Kofein, obsažený v kávě, má také pozitivní působení na srdeční i kosterní svalovinu, jejíž stahy posiluje. Stále se bavíme o zdravých lidech, u kardiaků třeba tyto stahy mohou být vnímány negativně.

Odvodňování a tlak

Mírný diuretický účinek mohou noví konzumenti kávy pozorovat, ale s postupným pravidelným popíjením se ztrácí. Stejně tak i lehké zvýšení krevního tlaku se při každodenní konzumaci po čase už nedostavuje. Obojí je způsobeno rychlým vyvíjením tolerance na kofein. Pitný režim je důležité dodržovat bez ohledu na to, zda si kávu dopřejete, či nikoliv.

Cholesterol

Možná jste zaslechli i zprávu, že pití nefiltrované kávy zvyšuje hladinu cholesterolu. To je sice pravda, ale vědci naměřili zvýšení tak nepatrné, že ani při čtyřech šálcích denně se na zdraví nijak neprojeví.

Mléko v kávě

Pokud vyloženě netrpíte intolerancí na laktózu, nemusíte se mléka v kávě obávat, nezahleňuje, jen trochu zpomaluje vstřebávání kofeinu, jehož účinek nastupuje pozvolněji, ale vydrží déle.

Ochucení kávy

Sladké sirupy s příchutí, jako je karamel a oříšek, jsou velmi trendy, výrazně však navyšují energetickou hodnotu kávy a takto ochucenou kávu, pokud si hlídáte kalorie, byste si neměli dopřávat denně.

Co vědět na závěr

Pokud trpíte závažnou chorobou a lékař vám pití kávy nedoporučil, či přímo zakázal, nebo jste v radostném očekávání, přistupujte k pití kávy obezřetně a raději volte bezkofeinové varianty. Ti, kteří se těší stálému zdraví, si mohou vychutnat espresso, latté i cappuccino do sytosti.

Říká se, že potraviny a jídla nemůžeme striktně rozdělit jen na zdravé a nezdravé. Každá potravina může mít v jídelníčku své místo, ale musíme regulovat její množství a to, jak často ji jíme. Na první pohled můžeme poznat „ty zdravější“, o kterých prostě víme, že jsou pro naše tělo dobré. Ale co když si člověk nevědomky z té zdravé vykouzlí omylem nezdravou? Pojďme se podívat, v čem děláme chyby!

Jen lehkou večeři a spát

Optimální je dát si poslední jídlo dne, tedy večeři, někdy zhruba 3-4 hodiny před spaním. Když se na noc hodně najíte, tak se vám špatně spí, protože tělo přijatou potravu tráví a nemá čas odpočívat.

Právě ono večerní „luxování lednice“ je jedna z cest vedoucích k nadváze a obezitě. Takže je ideální nějaká lehká večeře a pak jít na kutě. Ale co je ta lehká večeře? Všude se dočtete o zdravých trendech a blahodárné zelenině.

„Ne každá zelenina je však na noc ta nejlepší. Zaostříme se na vyzdvihované avokádo. Jeden plod váží orientačně 150 – 200 g a v takovém obsahu přináší na talíř přibližně stejné množství tuku jako 4 nožičky průměrného vídeňského párku. A ten už se jako součást lehké večeře moc dobře nejeví. Nezáleží jen na výběru potraviny, ale i na jejím množství,“ říká nutriční specialistka Mgr. Kateřina Šimková ze Zdravého stravování.

Pokud si avokáda ukrojíte jen slabý plátek a namažete jím krajíček celozrnného chleba namísto másla, můžete si být jistí, že máte zdravou a lehkou pozdní večeři.

Tučné zdraví z oliv

Tuky jsou pro naše tělo strašně důležité, na tom se asi shodneme. Jsou nepostradatelné pro využití vitaminů rozpustných v tucích (A, D, E, K), které by naše tělo nedokázalo jinak zpracovat. Chrání vnitřní orgány a pomáhají nám udržovat tělesnou teplotu. Jsou také nositeli chuti a bez nich by nám jídlo prostě tolik nechutnalo.

Hodně se mluví o nenasycených a omega mastných kyselinách, které chrání cévy a podporují imunitní systém. Proto, i když držíte linii, občas si pár kapek třeba olivového oleje do zeleninového salátu kápněte.

„Extra panenský olivový olej lisovaný za studena bychom nikdy neměli využívat ke smažení, abychom ho vysokou teplotou nezničili. Právě to, že je lisovaný za studena, nám napoví, že je určen k přímé konzumaci na saláty nebo na pečivo. Nutriční chybou je pak jeho nadužívání, kdy to s ním v jídelníčku myslíme dobře, ale přeháníme to. Polévková lžíce oleje už svojí kaloričností dosahuje hodnot půlky svačiny,“ upozorňuje nutriční specialistka Mgr. Kateřina Šimková ze Zdravého stravování.

Můj styl je NEJ!

Když se řekne „jíst zdravěji“, každý z nás přijde s jinou představou a jiným názorem na to, co je to NEJ! Vegan jako zdravou stravu bude obhajovat jídelníček s absencí živočišných produktů, kdy v jeho stravě najdeme obiloviny a další potraviny rostlinného charakteru. Tomu se mohou ovšem postavit odpůrci lepku, kteří většinu obilovin odmítají. Opačným směrem se pak ubírá tzv. paleo stravování, které je postavené převážně na živočišných produktech, ovoci a zelenině.

„Jakýkoliv extrém může přinášet nebezpečí pro naše tělo a můžeme si snadno ublížit. Základem štíhlosti a dlouhodobého zdraví je pestrý a vyvážený jídelníček. Například zmiňované veganství není jen o vyloučení masa, jak si mnozí myslí. Výběr potravin je u veganů velmi omezený a je nutné být pečlivý při sestavování jídelníčku. Snadno hrozí významný nedostatek nezbytných živin, jako jsou aminokyseliny, železo, vápník, vitamín B12 a další. Jídelníček postavený na dlouhodobém nadměrném příjmu bílkovin vede zase k zatížení jater a ledvin. Dále hrozí vyčerpání některých vitamínů a minerálních látek, které se na metabolismu bílkovin podílejí,“ vysvětluje nutriční specialistka Šimková. Pokud si nejste jistí, jak nastartovat nový životní styl, určitě se poraďte s nutričním terapeutem, který vám pomůže zastoupení základních živin pohlídat.

Extrudované a puffované pečivo

Tuto potravinu najdeme zpravidla mezi regály zdravé výživy. Ale není všechno zlato co se třpytí. Extrudované výrobky zejména z rýže a kukuřice jsou velmi kalorické a mají nízkou výživovou hodnotu. Co tedy dělat, aby splňovaly parametry zdravého jídla?

„Zaměřte se na surovinu, ze které jsou připraveny. Výrobek pak přebírá živiny té zdrojové suroviny. Nutričně bohaté jsou luštěniny a pseudoobiloviny, jako je amarant, teff, čočka, hrách, cizrna. Křehké chlebíčky zásadně nejezte samotné, ale ve spojení s bílkovinou a zeleninou. Plátek kvalitní šunky, humus, vajíčko či mléčný produkt sníží jejich glykemický index a tělu dodáme hodnotné jídlo,“ uzavírá Kateřina Šimková ze Zdravého stravování.

Shrnutí: Pakliže bude naše strava pestrá, z kvalitních surovin a budeme přemýšlet nad množstvím i úpravou potravin, které sníme, tak pak bude náš jídelníček zdravý.

Na slovíčko o jídle s Annou Julií Slováčkovou, zpěvačkou, herečkou a moderátorkou, které byl diagnostikován zhoubný nádor prsu. 

Domluvila jste si jídlo ze Zdravého stravování. Usnadňuje Vám to život?

Upřímně řečeno opravdu moc mi to pomáhá. Přes týden mi jezdí celodenní menu, takže do obchodů s potravinami vyrážím pouze na víkendový nákup. Tím, že jídelníček je navíc pod dohledem nutričního týmu, mám i dobrý pocit, že dělám něco víc pro své zdraví a kondici. Říká se přeci, že zdraví začíná na talíři. Mám pečlivě sestavenou vegetariánskou verzi krabiček, kde sem tam dostávám ryby, o které jsem si poprosila. Vyvážené jídlo má tak dostatek bílkovin a kvalitních sacharidů pro nezbytnou energii pro boj s nemocí.

Nemáte s krabičkami hlad a chutnají Vám?

Jídlo mi stačí bohatě, naopak mám spíš problém ho všechno sníst. Nastavení menších porcí, které jím častěji, mi ale víc vyhovují a i odpovídají doporučením lékařů. Při prvním sezení s Kateřinou Šimkovou a ochutnávkou jídel, jsem pochopila, že jim na složení, ale i chuti krabiček opravdu záleží. Kateřina mi dokonce prozradila, že celkem už mají v databázi 20 000 receptů. Jo a můj veganský program má na starosti kuchař Ind. Počáteční obavy, kdy ne všem onkologickým pacientům sedí jídla výraznější chuti, se ukázaly jako neopodstatněné.

Dostala jste nějaká speciální doporučení od lékařů, jak by měla vaše strava v období, kdy se potýkáte s nemocí, vypadat?

Bylo mi doporučeno jíst to, na co mám chuť bez ohledu na to, co to bude, hlavně aby člověk do sebe jídlo dostal. Pokud by začal při léčbě rapidně hubnout, mohlo by to začít dělat neplechu.
Nicméně se snažím dostat se svojí figurou zpátky do latě a tak byly pro mě krabičky jasná volba v tom, aby mi někdo hlídal, jestli jím vyváženě a zároveň do sebe dostávala potřebné živiny.

Změnilo onemocnění nějak vaše chutě?

Měla jsem více chutě na sladké a celkově se hodně rozjedla. Také jsem za dobu té intenzivní léčby nabrala spoustu kil nahoru. Věřím ale, že to rychle půjde zase dolů. Po celou dobu chemoterapií se mi ale zhnusila pizza, nemohla jsem jí cítit na metry daleko. Při chemoterapiích platí – nejezte v den chemoterapie vaše oblíbené jídlo. A to jsem bohužel jeden den zapomněla. Teď už se mi na ní ale zase vrací chuť.

Prozradíte, co máte mezi jídly nejraději a co ani při nejlepší dobré vůli nepozřete?

Nemám obecně ráda vnitřnosti, šlachy, kližky…  K tomu jsem si bohužel jako dítě nevytvořila dobrý vztah. Obecně miluji čerstvé ovoce a zeleninu, domácí upečené koláče na chalupě a italskou kuchyni.

Vaříte ráda, nebo je pro Vás čas strávený v kuchyni promarněným časem?

Vařím extrémně ráda. Jeden z mých velkých snů je si otevřít vlastní bistro/kavárnu. Vaření mě baví, uklidňuje. Vnímám to jako umění, stejně jako třeba zpěv. Na jídlo obecně si velice potrpím. Ráda zkouším nové chutě, navštěvuji nové restaurace a o jídle se učím.

Pokud byste někomu blízkému vařila a chtěla jste se předvést, čím byste ho „uctila“?

Myslím, že dělám opravdu dobré špagety s krevetami, nebo mušlemi na bílém víně. To mám recept od maminky. A pak samozřejmě nějaký skvostný dezert, hodně mě baví cukrařina a zdobení dezertů.
Spoustu lidí si vychvaluje moje různorodé saláty – což nechápu proč, mám pocit, že je to hodně založené na „CDD“ (co dům dal), ale když jim chutná, tak proč něco měnit J.

Děkujeme za rozhovor Anně Julii Slováčkové a přejeme mnoho sil v boji s nemocí a úspěšnou léčbu!

Zajímá vás více? S nutriční specialistkou Mgr. Kateřinou Šimkovou ze Zdravého stravování jsme připravili článek na téma specifické potřeby organismu na živiny při onkologickém onemocnění.

S ohledem na to, že se mezi klienty Zdravého stravování nacházejí lidé s vážným onkologickým onemocněním, jako je například herečka a moderátorka Anna Julie Slováčková, tak jsme se rozhodli připravit příspěvek na téma specifičnosti jídelníčku při onkologickém onemocnění.

Důležitost výživy

Při léčbě nádorového onemocnění lze najít i díky internetu nespočet dietetických doručení. Některá z nich mají svá opodstatnění, jiná jsou příliš radikální a mnohdy zbytečně přísná.

„Při hledání můžete narazit na tzv. protirakovinotvorné diety, které slibují zázračné vymizení nádoru. Pozor na ně, nevycházejí z exaktních vědeckých podkladů, změnou stravy se nádoru nelze zbavit. Nicméně optimální výživa činí onkologicky nemocného pacienta odolnějším proti infekcím a schopnějším obnovit tkáně poškozené protinádorovou léčbou. V neposlední řadě mu dodá potřebnou energii pro boj s nemocí, který komplikuje spousta vedlejších účinků,“ říká nutriční specialistka Mgr. Kateřina Šimková.

Proč není dobré rakovinu vyhladovět?

Někteří onkologičtí pacienti vkládají své naděje na vyléčení do přísných hladovek, které by měly vyprovokovat sebeobranné a imunitní reakce a nádor zahubit. Tento předpoklad vychází z tzv. Warburgrové hypotézy, podle které je příčinou malignity (zhoubnosti) poškození buněčného dýchání.

Nádor získává energii kvašením, tedy glykolýzou, která je závislá na cukru. Výsledkem je, že buňky produkují vysoké množství kyseliny mléčné. Z toho pramení mylné doporučení omezit mouku a cukr, tedy zdroje jednoduchých sacharidů.

„Kamenem úrazu interpretace této hypotézy je fakt, že naše buňky si ve velké většině nevybírají, které dostanou glukózu jako zdroj energie a které nikoliv. Zkrátka tak, či tak je cukr zdrojem energie, a pokud ho máme v těle z nějakého důvodu nedostatek, třeba při zmíněném hladovění, tělo si cukr vyrobí procesem glukoneogeneze samo. Warburgrova hypotéza byla navíc několikrát vyvrácená, protože se zjistilo, že tkáňová hypoxie tj. nedostatek kyslíku není příčinou, ale následkem nádorového bujení,“ upozorňuje Mgr. Kateřina Šimková.

Současná medicína už ví, že podstatou vzniku nádorů jsou mutace, které se v buňce nahromadí a časem vyvolají nekontrolovatelné množení. Vyloučení sacharidů, nebo jakékoliv hladovky, jsou proto neopodstatněné.

Potřeby jsou individuální

Rakovina není uniformní onemocnění, proto každý na ni reaguje po svém. Každé nádorové onemocnění je specifické a nutriční potřeba vychází z diagnózy, stádia, ale také probíhající terapie a aktuálního stavu nemocného.

„Onkologická léčba, ať už se bavíme o chemoterapii, ozařování nebo biologické terapii, je spojena s mnohými nežádoucími účinky, které více, či méně omezují příjem stravy. Úprava stravy by tak měla pružně reflektovat aktuální stav. Mezi ty nejčastější patří změny vnímání chuti, nechutenství, nevolnost, zvracení, bolesti v ústech spojené s problémy s polykáním, průjem, nebo naopak zácpa,“ vyjmenovává Kateřina Šimková.

Jak se nenechat zválcovat vedlejšími účinky

U každého člověka s onkologickým onemocněním probíhají změny vnímání chuti jinak. Velká část pacientů se setkává s kovovou, nebo velmi hořkou chutí v ústech.

„Je tedy vhodné, aby se člověk nestresoval a nesnažil přes svůj odpor jídlo, které mu nechutná, sníst. Zde se proto nabízí zkoušet chuťově atraktivní pokrmy, nebát se koření a střídat ostrá, kyselá jídla, to však neplatí v případě bolestech dutiny ústní a nevolnostech. Při nechutenství a nevolnostech vyzkoušejte jíst častěji a menší porce a na zvýšení apetitu můžete příležitostně vypít malou sklenku vína, či piva. Zatímco při nechutenství je žádoucí jíst tuhou stravu, tak při bolestivém polykání a bolestech v dutině ústní upřednostněte jídla vařená, popřípadě tekutá. Suchá a pevná strava není v tomto případě vhodná. Ve všech situacích pak jezte jídla pokojové teploty a vyhněte se teplým jídlům,“ shrnuje doporučení nutriční specialistka Mgr. Kateřina Šimková.

Co nesmí ve stravě onkologicky nemocného zejména chybět

Tak jako u zdravého člověka by měl být brán zřetel na pestrou a vyváženou stravu avšak s přihlédnutím, co pacient je schopen kvůli nežádoucím účinkům léčby přijmout.

„Strava by měla akcentovat dostatek bílkovin, protože jejich nedostatečné zastoupení se může promítnout do ztráty svalové hmoty, horší tolerance protinádorové léčby, a tím zhoršení prognózy onemocnění. Zde se můžeme inspirovat dětstvím a v případě bolestivosti dutiny ústní si připravit zelenino-masité rozmixované jídlo podobné dětským příkrmům. Zásadní je i udržení své tělesné hmotnosti, abyste se obloukem vyhnuli nádorové kachexii, která nekontrolovatelně vede k vyčerpání tukových a svalových zásob. Potřeba energie vychází z aktuálního nutričního stavu, nicméně obecně by se měl příjem energie pohybovat okolo 25-30 kcal/kg/den,“ uzavírá nutriční specialistka Mgr. Kateřina Šimková ze Zdravého stravování.

Co ještě říct na závěr? Obsah omega-3 nenasycených mastných kyselin ve stravě má protizánětlivé účinky a zlepšuje parametry hmotnosti svalů, i chuť k jídlu. Patří sem tučné ryby, semínka a ořechy.

Nezapomeňte i na potraviny s antioxidačními účinky, které zabraňují poškození tkání a buněk volnými radikály a najdeme je zejména v ovoci, zelenině, rostlinných olejích, celozrnných výrobcích, ořeších, ale také například v bylinkách a koření. Vitamín D, který má vliv na funkci svalů a imunitní systém, je u onkologických pacientů výrazně deficitní a při dlouhodobém nedostatku je prokázán agresivnější průběh onkologického onemocnění. Zařaďte do jídelníčku tučné ryby, játra, potraviny obohacené o vitamín D (např. margaríny, mléčné výrobky) a pobývejte na sluníčku, které nám vitamín D dodá.

Chcete si dát do těla a vykompenzovat to domácí poposedávání? Máme pro Vás dynamické cvičení s fitness trenérkou Andy Pavelcovou z FITFAB Strong a jejím týmem.

Je skvělé, že se při něm vyřádí i děti a najdete v nich i odlehčenější variantu cvičení, která sedne všem, kdo cvičí pouze příležitostně a nemají dobrou fyzickou kondici. Tato návodná videa jsou zaměřená na tzv. kardio cvičení, tedy svižnější pohyb, který Vám pomůže dosáhnout optimálního srdečního tepu a zlepší krevní oběh v celém těle.

Zábavná taneční lekce s usměvavou lektorkou Katy Selešiovou, která Vám zvedne náladu.

Energická taneční jízda s běžkyní a lektorkou Niki se závěrečným vtipným tanečkem (vhodné i pro menší děti)

Příchod jara svým způsobem prožívá každý člověk. Proč se vlastně objevuje ta známá jarní únava nebo špatná nálada? Kolik je pravdy na tom, že bez detoxu nemůžeme prakticky existovat, tak jak nám je to předkládáno? Pojďme se detoxikaci podívat na zoubek a zjistit, zda skutečně máme zanesené tělo škodlivinami.

Organismus se detoxikuje celoročně

Lidský organismus má velice sofistikovaně vyvinutý detoxikační systém, který přirozeně minimalizuje toxické látky a metabolity, a to 24 hodin denně 365 dní v roce. Tento systém zahrnuje játra, ledviny, v menší míře pak také plíce, kůži a lymfatický systém.

Aby tyto orgány fungovaly správně, je důležitá pravidelná kvalitní a vyvážená výživa s dostatkem energie a aminokyselin – stavebních kamenů bílkovin, díky kterým se tělo dokáže zbavit toxinů. Naopak drastické půsty a detoxikační diety založené na nízkém až žádném příjmu energie mohou být kontraproduktivní a zpomalit nám metabolismus. Vzhledem k tomu, že nám tyto orgány poskytují detoxikační službu každý den, je naivní domnívat se, že jednou detoxikační kúrou uděláme svému tělu službu na celý rok.

Základem zdravého organismu je dlouhodobě pestrý a vyvážený jídelníček. Pro získání ztracené energie a podpoření obranných mechanismů a zlepšení imunity můžeme jídelníček obohatit o antioxidanty z ovocných a zeleninových smoothies nebo salátů s ořechy a semínky. Věděli jste, že takový průjem, který je průvodním jevem detoxikace, je často brán za znamení úspěšného procesu pročištění. Ve skutečnosti průjem jen rozhodí vaši střevní mikrobiotu, která je osídlena příznivými střevní mikroorganismy, díky čemuž se můžeme potýkat například i se zhoršením imunity.

Co tedy dělá jaro s lidským tělem

Jaro je oproti ostatním ročním obdobím náročnější pro každý organismus. S prodluženým slunečním svitem se zvedají hladiny hormonů v těle a zrychluje se metabolismus. Na jaře se zvyšuje tělesná aktivita, aktivuje se zvýšená produkce melatoninu, působícího na nervový systém a naše tělo je nuceno čerpat energii a vitaminy ze zásob. Není tak divu, že je toto období pro tělo náročné a reaguje na něj jarní únavou.

Takzvané „zatížení“ organismu pramení z jeho přípravy na zimu, kdy si naše tělo ukládá zásoby a připravuje se na chladné počasí a nedostatek potravy. V dnešní době hojnosti a dostatku ale přes zimu nestrádáme, tak jako naši předci. Během zimních měsíců, kam spadají i vánoční svátky, si úspěšně sami z vlastní vůle tělo zahlcujeme tučným a sladkým jídlem a uložíme si do zásob nějaký ten tukový polštář.

Měli bychom využít toho, že na jaře lidé mnohem snadněji hubnou, a díky zrychlujícímu se metabolismu je tělo připraveno na celkovou jarní očistu, kterou dodržovali už naši předkové v podobě předvelikonočního půstu. Ačkoliv půst měl liturgický podtext, tak bychom se jím mohli inspirovat, neboť se jedla lehká, dobře stravitelná a nutričně bohatá jídla připravená z ryb, luštěnin, obilovin, kořenové zeleniny, kysaného zelí a semen. 

Neberme tělu živiny, ale vykročme ze stereotypu

Základem tzv. detoxu nebo spíše jarní očisty by měla být změna jídelníčku ve smyslu vystoupení ze zavedeného stereotypu. Odlehčené dny bychom měli postavit na zvýšeném příjmu zeleniny, ovoce a dostatku tekutin. Zkrátka odlehčit svůj jídelníček a obohatit ho o pestrobarevné potraviny. Čerstvá zelenina a ovoce jsou bohaté na antioxidanty, jako je vitamin C a E, zinek či selen. Díky tomu podpoříme také obranné mechanismy a imunitu.

A nezapomeňme na zařazení kysaného zelí do jídelníčku, je to taková opomíjená tuzemská superpotravina bohatá na vitaminy, minerály a bakterie mléčného kvašení. Právě ty stojí za zdravím střevního mikrobiomu a obranyschopnosti imunitního systému. Kysané zelí navíc stabilizuje hladinu krevního cukru. Vhodná je příprava ovocného a zeleninového freshe, smoothies a salátů. Zdrojem esenciálních aminokyselina a zdravých tuků jsou jídla se zastoupením rostlinných olejů lisovaných za studena, ořechů, semínek, luštěnin a vajec.

V jídelníčku by neměly chybět ryby, obiloviny, celozrnné luštěniny a zakysané mléčné výrobky. Důležitá je i šetrná tepelná úprava jídel. Vyhněte se smažení a dlouhému vaření. Mnohem šetrnější je vaření v páře nebo rychlé orestování např. zeleniny na pár kapkách kvalitního oleje, aby se využily i vitaminy rozpustné v tucích. Díky šetrným tepelným úpravám si nápoje a pokrmy zachovají mnohem více živin, vitamínů a minerálních látek.

Imunita na prvním místě

Na zdravotní stav má velký vliv také počasí, které se z počátku jara ještě velmi proměňuje. Nízké teploty a střídání tepla a zimy odolnost organismu snižují. Časté jsou jarní virózy či chřipkové epidemie léčené mnohdy i nesprávně antibiotiky, která pomáhají v boji s nemocí, ale často vedou k průjmům a ke změnám střevní mikroflóry.

Přitom právě pro správnou funkci imunitního systému, který nám pomáhá udržovat ve velké míře střevní mikroflóra, je potřeba, aby bylo v jídelníčku dostatečné zastoupení probiotik (např. mléčné kultury, kvašená zelenina, kysané zelí) a prebiotik (vláknina, čerstvé ovoce a zelenina, celozrnné obiloviny). Lidé hodně tápou, co který pojem znamená a často je zaměňují. Obojí souvisí se zdravou střevní mikroflórou. Probiotika jsou přátelské bakterie, které chrání tělo před těmi špatnými a prebiotika pak slouží jako jejich potrava.

A rada na závěr. Lépe se tělu bojuje s jarní únavou i různými virózami, když je dobře zavodněno, a proto nesmíme zapomínat ani na dostatečný pitný režim, tvořený vodou v kombinaci s minerálkami a čerstvými ovocnými a zeleninovými šťávami.